KONTAKT POVÍDÁNÍ FOTOGALERIE ÚVOD Daniel Vrbík | osobní stránky
MRAZIVÁ NEDĚLE

Je po poslední zkoušce a já přemýšlím co budu dělat. Protože celý týden sedím u počítače, chci jet o víkendu někam ven. Někde jsem ale chytl nemoc a tak abych to nepokoušel, zůstávám v sobotu na bytě, polehávám a zalévám se čajem. V sobotu je nádherně. Den jak malovaný, modrá obloha, slunce, sníh. Koukám na svět přes špinavé okno a říkám si, moc - nemoc, zítra jedu!

- kvalitní sníh -

Kosa jak z nosa, že mi i soply zamrzají ve frňáku. Aspoň že tak, takhle se na rýmu musí! Pár metrů za Lysicemi uhýbá značená cesta do lesa a já se pohybuji spíš intuicí než že bych věděl kudy. Lyžaři si vyšlapali stopu na lesní cestě, ze které jsem musel sejít. Stejně jako před týdnem se proklínám, že jsem si nevzal návleky. Přes pole se brodím do půl lýtek sněhem a doufám na druhém konci značku. Závidím běžkařům.

- k lesu -

Pomalu se loučím se slunečným dnem. Začíná se zatahovat a zvedá se vítr. To bude ještě veselé. Po chvíli je mlha jak mlíko a výstup na rozhednu odkládám na dobu, kdy bude lepší viditelnost. Takhle bych viděl tak možná zábradlí.

- po stopě alejí -

V úsecích vedoucích po polích, kde široko daleko není strom či patník se trochu ztrácím. U Kozárova nabírám zhruba směr přes pole a doufám, že někde najdu značku. Lehce jsem si zašel, když jsem se rozhodl sledovoat lyžařskou stopu, která opisovala velkou osmičku. No ale nakonec jsem trefil. Po mírných útrapách dorazil až do Kunštátu, kde jsem si dvě hodiny počkal na autobus. Krajina parádní, výlet také, jenom by to pro příště chtělo lyže.

- *** -

Veškerý obsah na těchto stránkách jsou majetkem autora a jakékoli kopírování či šíření bez jeho souhlasu je v rozporu se zákonem a dobrými mravy.
Rozlišení monitoru při tvorbě: 1280 x 800px.
© Daniel Vrbík, 2010